sobota 11. října 2014

Čtvrt roku v Kanadě, Vancouver a Rainbow Lake

Babí léto je podle mě nejkrásnější období roku a dočkali jsme se ho i tady za louží :)
Pohoda u jezera
Druhý týden v září přijela z Banffu na návštěvu moje milá Lucinka a užily jsme si spolu spoustu legrace :) Daly jsme si pořádné bajkování na trailech v Lost lake parku, zacvičili si jógu, odběhly běh Terryho Foxe a samozřejmě nechyběla ani večerní zábava (ta raději bez fotodokumentace) .....
We killed it!!
All!!
Jucy Lucy je v Kanadě už víc jak dva roky a za tu dobu se jí povedly ohromné věci - třeba vyhrála fotografickou soutěž nebo se dostala jako fyzioterapeutka k paralympijské kanadské lyžařské reprezentaci ...věřím, že to s nima dotáhne i na tu olympiádu/paralympiádu :) No zkrátka Lucka je holka šikovná, inspirativní a já moc jí fandím....DO TOHO LUCY!

 ...

Ačkoli nám všichni tvrdí, že je od září do listopadu ve Whistleru mrtvo, já mám pocit, že se tady pořád něco děje. Tak třeba 20. září tu byla parádní výstava aut!
Olympic plaza Whistler
Já jsem si vybrala toto :)
Míša zase toto :)
Momentálně je městečko plné slevychtivých lidí - máme tu totiž "legendární"" turkey sale, neboli předsezóní výprodej úplně všeho :) I my jsme včera vyrazili na nákupy a našli jsme parádní kousky...třeba bundu zlevněnou ze 119 na 219 doláčů nebo boty co jsem před měsícem koupila za 124 za 174 :-D Kanaďani ty slevy prostě umí!

Mrtvou sezónu teda zatím pociťujeme jenom u mě v práci  (Míša pracuje furt stejně, jen ta tráva už prý tolik neroste :-P). A abych se neflákala když se nikdo nechce masírovat (a hlavně abych si nepřipadala tak nevyužitá :-D) rozhodla jsem se ucházet o pozici dogsitter/dogwalker pro Alpine Dogs company. No a hádejte co? No jasně že mě chtěli! Ve čtvrtek jsem měla premiéru a musím říct, že tohle bych mohla dělat furt....hlídala jsem buldočku Meggie v hotelovém pokoji, zatímco její panička vyrazila do města. Meggie celou dobu spala a já si opakovala slovíčka....dream job, isn't it??
Hardly working
Jinak se nám tu už pěkně ochlazuje, příroda hraje všemi barvami a my si užíváme krásné podzimní dny (zatím převládají ty bez deště). O víkendu jsme si udělali výlet do Vancouveru, kde jsme si v sobotu večer příjemně poseděli s Braňem, Terezkou, Vlaďkou a mnoha dalšími, dali si skleničku burčáku a s kytarou zapěli největší pecky od Lucie, Tublatanky a kdoví koho ještě. V sobotu jsme si zašli do Capilano River park podívat se jak táhnou lososy (v řece jsme bohužel žádného neviděli, jen v akvarku a z toho nám bylo tak nějak smutno....)
Capilano river aneb najdi rybáře
Odpoledne jsme si vyšlápli na Dog mountain a Suicide Bluffs, ze kterých je údajně nejkrásnější výhled na celý Vancouver - a taky že byl! Jen škoda že nemáme lepší foťák a fotky nejsou kvalitní.

Někde v dáli za vodou Vancouver
Výhled ze Suicide Bluff

Krásný den si zasloužil romantické zakončení, které jsme vyřešili posezením na molu u oceánu s výhledem na město a sdílením pivka :)
Přenocovali jsme v autě v jedné z temných uliček North Vanu. Ráno jsme posnídali rebarborový koláč v Lighthouse parku a pak už jeli zase zpátky do Squamish a do Whis.
Lighthouse park
Zastavení ve Squamishi na svačinku .... Lumberjack sandwich !!!  Konečně akorát velikost pro Mišana.



Ve čtvrtek jsem měla po dlouuuuuhé době konečně zase společné volno s Jane a tak jsme se jako za starých/mladých časů vydaly společně, jenom my dvě na výšlap na Rainbow lake. Svítíčko slunilo, na drbání toho bylo habaděj a výhledy jedna báseň. Parádní!

Cestou na Rainbow


Rainbow lake a Wedge mountain vpozadí

pátek 5. září 2014

Článek o lezení

Dala jsem tomu měsíc, ale vypadá to, že Míšan ten článek o lezení prostě nenapíše! :-D a já ho tady prostě chci mít....tak si ho napíšu sama......

Bylo nebylo a Homolky překypující motivací přijeli do Squamishe....zakoupili průvodce a jednu z největších bouldermatek, co tu šla sehnat (122 cm x 183 cm x 10 cm.... zlaté naše OCUNky) a vyrazili do lesa....
Čtrnáct oblastí se stovkami žulových kamenů nabízí nejrůznější charakter lezení od lištovatých kolmáčů přes obliny až po madlovaté stropy....klasikou jsou tady slaby a oblé hrany. ...

Squamish - North Walls boulders - Lower sheriff's badge trail
Squamish - North Walls boulders - The Farm
Squamish - Apron boulders - Gibbs' cave
Že se jedná o jiný styl lezení, než na který jsme z Evropy zvyklí a že tady nebudeme lézt taková čísla jako doma jsme pochopili hned při prvním výjezdu. Softwary některých bouldrů nám zcela unikaly :-D a o místní klase se vůbec nebudu rozepisovat, protože ta je úúúúplně jinde....
Boulderingová klasifikace... jen pro ujasnění....
Popravdě jsme zpočátku byli trochu nešťastní.... já teda až naštvaná (člověk si říká, jakou nemá formu a pak zjistí, že nemá....) ... ale už jsme tady, tak to chce přestat fňukat, rozlézt se a zvyknout si....

Pyramid Arete, V6
Fried Ant, V0+ (Squamish's top 100 problems)
Stu's Fly, V2
Bo Jo Jones, V3
Bubbles, V4
Excavator, V4
Anatomy Lesson, V3
Poutine Cave, V6 (moje varianta byla tak za V2)
The Tugger, V6 (Squamish's top 100 problems)
Detached Flake, V1 (Squamish's top 100 problems)
V půlce srpna jsme sekonečně začali cítit lépe, Mišan se díky fyzické práci dostal na top váhu a začli přicházet i nějaké ty přelezy :) Sice podle místní klasy žádná velká čísla, ale podle našich pocitů těžké bouldry. Mišan poslal nějaké V6tky  a já první V3.

Cosmic Fire, V6 (video)
Titanic, V3 (video nemám, ale kdo by chtěl vidět jak se to leze tak tu)
Díky přelezu Titanicu, který se mi povedl zrovna v rámci venkovních boulderingových závodů "Squamish Rampage" a flashi několika V2, jsem se umístila na 2. místě mezi holkama v kategorii Intermediate. Tyhle venkovní závody pořádala partička lezců z Vancouveru a musím říct, že to byla naprosto skvělá akce s úžasně pohodovou atmosférou (co takhle něco podobného na Boru??). Ráno nám dali seznam bouldrů, které byly zahrnuty do soutěže a šlo se drtit. Hned u prvních bouldrů jsme zaslechli češtinu a to by bylo aby tam nebyl někdo z Ostravy.....s Braňem a jeho kámošema jsme pak strávili celý zbytek dne.

Čekání na vyhlášení a tombola
Já na "bedně"
I když jsme na bedně skončila jenom já, hvězdou dne byl bezpochyby Mišan, který posílal na flash jednu V4 za druhou, přidal přelez lištovatého Wafer Thin,V5 na 2. pokus a zopakoval přelez nádherného bouldru Timeless, V5 (což je jeden ze 100 nejhezčích bouldrů ve Squamishi) - na tento přezel se můžete podívat tady. Je to silák! :)

Motivace si nás zase našla, začli jsme už trénovat i na místí bouldrovce a než odjedem tak to tady všechno posekáme! :)

Michalovo PS: doplnil bych jen že pracuju na několika V7 a snad se brzy zadaří. Postupně se to zlepšuje, ale klasa je opravdu hodně přísná.  Gibbs' cave (třetí obrázek shora)  vypadá na super oblast, až se ochladí a začne pršet. Koncentrace těžkých bouldrů V8-V12 je tam obrovská, tak bude pořád kam jezdit i v nadcházejicím období dešťů.


Time flies aneb už tu jsme dva měsíce!!

Tak už to jsou skoro dva měsíce, co se naše velké dobrodružství začalo!
Hlavní novinkou je, že jsme si před týdnem polepšili a už konečně bydlíme jako lidi! :) Máme to teď všude a ke všem blízko a jsme tu moc spokojení. Společně s námi tu bydlí hodně hustá bajkerka Romča a její pes italský jménem Šakal (uměleckým jménem Ťapinka). Nad námi v bytečku bydlí dva prima kluci - páreček a pod náma pan taxikář, co mě vždycky pěkně pozdraví.
Šaky sice spí v růžových peřinkách, ale jinak je to drsňák!
Kasík má tedy nového psího kamaráda, ale to ho nebere tolik jako to, že nový kamarád vlastní celou řadu pískacích hraček, které si Kasík okamžitě přivlastnil a jal se je likvidovat (naštěstí Šaky nemá ke svým hračkám příliš vřelý vztah :-D)
Vůbec nejraději má Kasík tuhle slepičku

No a jak to teda u nás "na chatě" (jak tomu všichni co tu zatím byli říkají) vypadá?
Náš domek rakouského stylu na ulici Tyrol Crest :-)
Sousedi si se zahrádkou opravdu vyhrají
Na naší terásce
V obyváku
Pohled z obýváku do chodby
Pohled z naší ložnice
Hnízdo homolčí
Luxusní šatna
Není to úžasné hnízdečko? Je! Musíme ještě jednou převelice poděkovat Páji, která nám toto bydlení zařídila :) Děkujeme ti Pájo!!!!

Kromě nového bydlení se toho příliš nezměnilo (začínáme trochu upadat do stereotypu :-D)...úterý až pátek vstává Míša kolem šesté hodiny, nachystá si svačinku a jde si na deset hodin zazahrádkařit, já vstanu o něco později (málokdy se někdo chce masírovat v 9 ráno, ale i to už se mi stalo), vyvenčím pejsky, zacvičím si a buď jdu do práce nebo čekám na zavolání (jsem totiž takzvaně on call - zavolají mi a já se musím do hodiny dostat do práce).Večer se sejdeme doma, jdeme na procházku, zalézt si, posedět s kamarády, nebo jen tak lenošíme doma. Pak si dáme díl seriálu a jdeme spát :) Víkendy trávíme ve Squamish lezením a nákupy.

A nepřestáváme žasnout nad tím, jak je tu krásně......
Cestou z práce....

Západ sluníčka nad Alta Lake
Máme se famfárově!!! A vy se taky mějte :)